MIOCÉN - MIOCENE

Je to nejdelší geologická epocha v období kenozoika (neoficiální pomocné časové jednotky terciéru = třetihor), spadá do mladší terciérní periody neogénu. Jméno této epoše dal anglický geolog Charles Lyell. To je odvozeno od starořeckého příslovce "μεῖον" (meion) ("méně") a taktéž řeckého slova, adjektiva "καινός" (kainos) - latinizovaného na "caenus", znamenajícího "nový" - tedy "méně současný". Název odkazuje k odhadu, že v miocenních mořích bylo přibližně o 18 % méně moderní bezobratlé fauny než v mladším pliocénu.

(23 Ma - 5,33 Ma před současností)
Zdroj:
Etymologie slova "Miocén"; Online etymology dictionary
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mioc%C3%A9n

Acer tricuspidatum Bronn emend. Walther a Taxodium dubium (Sternb.) Heer - velikost 65 mm a 40 mm, Doly Bílina, miocén

Říše: Plantae - rostliny, oddělení: Magnoliophyta - rostliny krytosemenné, třída: Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny, řád: Sapindales - mýdelníkotvaré, čeleď: Sapindaceae - mýdelníkovité, rod: Acer - javor, druh: Acer tricuspidatum Bronn emend. Walther †.

Říše: Plantae - rostliny, oddělení: Pinophyta - jehličnany, třída: Pinopsida - jehličnany, řád: Pinales - borovicotvaré, čeleď: Cupressaceae - cypřišovité, rod: Taxodium - tisovec, druh: Taxodium dubium (Sternberg) Heer †.

Acer tricuspidatum Bronn emend. Walther†, neboli javor trojdílný. Vymřelý třetihorní druh javoru, nejběžnější javor mladších třetihor Evropy. U nás se objevil už v oligocénu, v miocénu byl velmi hojný - České středohoří, Mostecká pánev. Tento druh rostl v bažinách a močálech. Jeho nejbližším recentním příbuzným druhem je severoamerický Acer rubrum. Krytosemenné rostliny se začaly šířit na konci druhohor, postupně získávaly převahu nad ostatními rostlinami. Velikost listu je 65 mm.

Taxodium dubium (Sternberg) Heer†, neboli tisovec pochybný. Vyhynulá třetihorní dřevina, vyskytovala se v období od svrchní křídy až do konce pliocénu. Druh zřejmě rostl po celé severní polokouli, u nás byl prokázán v mostecké pánvi. Podobně jako recentní druhy rostl v bažinatých lesích a podél vodních toků. Druh byl morfologicky velmi blízký dnešnímu reliktnímu severoamerickému druhu Taxodium distichum. Nalézané letorosty jsou obvykle 6-15 cm dlouhé, jehlice střídavé, dvouřadé, 8-13 mm dlouhé, zřejmě byly opadavé. Samčí šištice byly seskupeny do latovitých útvarů 20-25 cm dlouhých, ze samčích šištic se nalézají obvykle jen jednotlivé šupiny, které jsou až 1,5 cm dlouhé. Semena jsou trojboká, bezkřídlá. I tento třetihorní druh měl vzhůru ze země rostoucí "dýchací" kořeny pneumatofory. Velikost větší větvičky je 40 mm.

Oba druhy těchto vyhynulých rostlin jsou velmi často nalézány v těsné blízkosti. Mnohdy právě v takové asociaci, jako na fotografii, kdy jsou oba zástupci k vidění na jednom kameni. Otisk je starý cca 20 milionů let - miocén.

Vědecká synonyma druhu Taxodium dubium (Sternb.) Heer†:
Phyllites dubius Sternb.
Taxodium angustifolium Heer
Taxodium tinajorum Heer

Zdroje:
https://botany.cz/
https://biolib.cz/

Alnus julianiformis (Sternb.) Z. Kvaček & Holý - velikost kamene 90 x 85 mm, Doly Bílina, miocén

Říše: Plantae Haeckel - rostliny, oddělení: Magnoliophyta Cronquist, Takht. & W.Zimm. - rostliny krytosemenné, třída: Rosopsida Batsch - vyšší dvouděložné rostliny, řád: Fagales Engler - bukotvaré, čeleď: Betulaceae S. F. Gray - břízovité, podčeleď: Betuloideae Arnott, rod: Alnus Mill. - olše, druh: Alnus julianiformis (Sternb.) Z. Kvaček & Holý † - olše julianotvará.

Jedná se o nejvýznamnější a pravděpodobně nejběžnější opadavý listnatý strom zaplavovaných lužních lesů a močálů mostecké pánve. Tato vyhynulá olše má velmi blízké vazby na současné olše z oblasti střední Číny, např. Alnus trabeculosa Hand.-Mazz.

Margaritifera (Pseudunio) flabellata (Goldfuss, 1837) - Doly Bílina, Miocén před cca 20 mil. let

Třída: Bivalvia Linnaeus, 1758 - mlži, podtřída: Autobranchia Grobben, 1894, infratřída: Heteroconchia Hertwig, 1895, kohorta: Uniomorphi J. Gray, 1854, řád: Unionida J. Gray, 1854, podřád: Unionidina J. Gray, 1854, nadčeleď: Unionoidea Rafinesque, 1820, čeleď: Margaritiferidae Henderson, 1929 - perlorodkovití, rod: Margaritifera Schumacher, 1816 - perlorodka, podrod: Margaritifera Schumacher, 1816, druh: Margaritifera (Pseudunio) flabellata (Goldfuss, 1837) †.

Pseudoanodonta sp. - Doly Bílina, Miocén před cca 20 mil. let

Třída: Bivalvia Linnaeus, 1758 - mlži, podtřída: Autobranchia Grobben, 1894, infratřída: Heteroconchia Hertwig, 1895, kohorta: Uniomorphi J. Gray, 1854, řád: Unionida J. Gray, 1854, podřád: Unionidina J. Gray, 1854, nadčeleď: Unionoidea Rafinesque, 1820, čeleď: Unionidae Rafinesque, 1820 - velevrubovití, rod: Pseudanodonta Bourguignat, 1877 - škeble.